Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Oligarchie čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l.
Nývlt, Pavel ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Do roku 1891 bylo všeobecně uznávaným nejdůležitějším pramenem pro poznání vlády čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l. Thúkýdidovo líčení. Situace se změnila publikací aristotelského spisu Athénské státní zřízení, jehož popis událostí se zásadně lišil od Thúkýdidova. Následovalo mnoho pokusů určit, která zpráva je spolehlivější, případně obě zprávy kombinovat. Těžištěm této práce jsou tyto kontoverze, ale její ambicí je též rekonstruovat co nejpřesnější chronologii vlády čtyř set v kontextu peloponnéské války a představit omezení, která pro tyto snahy představuje povaha textů, které máme k dispozici. Stručně je též představena návaznost převratu roku 411 na předchozí vývoj a jeho vliv na pozdější události.
Privatizace státních podniků na Ukrajině: Případ Kryvorižstal
Mitscherling, Tomáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá privatizací státních podniků na Ukrajině, konkrétně se jedná o případovou studii privatizace oceláren Kryvorižstal. Časově se práce zaměřuje na období druhého prezidentství Leonida Kučmy až do samotné privatizace podniku Kryvorižstal v roce 2004. Soustředí se na působení politické garnitury, která byla u moci, na vliv jednotlivých oligarchických skupin na privatizaci. Práce vychází z analýzy a komparace monografií ke zvolené problematice a z elektronických zdrojů.
Zkrocení ruských oligarchů:případ Michaila Chodorkovského a Jukosu
Matoušek, David ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ruský ropný průmysl je dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších a nejcennějších ropných trhů na světě. Za dob Sovětského svazu podléhal ropný průmysl přísné státní kontrole, avšak privatizace průmyslu v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu vedla k vyvedení průmyslových podniků do rukou několika podnikatelů, kteří se později stali ruskými oligarchy. Ve své práci zkoumám vzestup a pád nejprominentnějšího člena ranné skupiny oligarchů - Michaila Chodorkovského.
Oligarchizace v Bulharsku po roce 1989
Žaloudková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tématem diplomové práce je proces oligarchizace Bulharska po roce 1989. V souvislosti s postkomunistickou transformací se v zemi začala profilovat úzká skupina velmi bohatých osob, která v různé míře zasahovala do politického dění, pročež je možné mluvit o oligarchii. Práce si klade za cíl za užití teoretických předpokladů amerického politologa Jeffreyho Winterse vytvořit komplexní obraz bulharské oligarchie v období mezi lety 1989 a 1997. Druhotným záměrem je pak za využití existujících parametrů pro studium tohoto fenoménu doplnit Wintersovu typologii oligarchie. Práce nejprve zasazuje bulharskou oligarchii do širšího kontextu strukturálních změn, se kterými se Bulharsko v souvislosti s transformačním procesem muselo potýkat. Následně se na základě analýzy strategií, které bulharští oligarchové přijímali pro prosazení svých zájmů, snaží poukázat na specifika bulharské oligarchie. Hlavním zjištěním práce je, že v rámci jednoho prostředí nemusí oligarchové jednat podle stejných vzorců chování, nýbrž mohou přijímat pro prosazení svých zájmů rozličné strategie. Práce dochází k závěru, že v případě Bulharska zkoumaného období je možné hovořit o dvou typech oligarchie: agresivní a umírněné.
Oligarchie čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l.
Nývlt, Pavel ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Do roku 1891 bylo všeobecně uznávaným nejdůležitějším pramenem pro poznání vlády čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l. Thúkýdidovo líčení. Situace se změnila publikací aristotelského spisu Athénské státní zřízení, jehož popis událostí se zásadně lišil od Thúkýdidova. Následovalo mnoho pokusů určit, která zpráva je spolehlivější, případně obě zprávy kombinovat. Těžištěm této práce jsou tyto kontoverze, ale její ambicí je též rekonstruovat co nejpřesnější chronologii vlády čtyř set v kontextu peloponnéské války a představit omezení, která pro tyto snahy představuje povaha textů, které máme k dispozici. Stručně je též představena návaznost převratu roku 411 na předchozí vývoj a jeho vliv na pozdější události.
Ruskojazyčný organizovaný zločin - vnitřní modernizace a zahraniční expanze
Pojman, Petr ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Nožina, Miroslav (oponent) ; Zoubková, Ivana (oponent)
Práce se pokouší o charakteristiku vnitřní modernizace a zahraniční expanze ruskojazyčného organizovaného zločinu. Zvláštní důraz je kladen na hlavní vývojové etapy organizovaného zločinu v SSSR a jeho současné fungování především v Rusku a na Ukrajině. Je zde předestřena nová definice moderních forem organizovaného zločinu a v návaznosti na to jsou charakterizovány různé typy režimu vztahů mezi státem a organizovaným zločinem (kriminální syndikalismus, mafiánský stát, kleptokracie). V textu charakterizuji různé typy zahraničního působení ruskojazyčných skupin (regionální expanze, globální obchod a emigrace). V tomto ohledu jsem se ve výzkumu zaměřil především na působení ruskojazyčných skupin organizovaného zločinu v EU a ČR. V poslední fázi práce jsem se ve výzkumu zaměřil na možnosti snižování rizika v současných podmínkách. Přesto, že práce se věnuje především organizovanému zločinu ze zemí SNS, je třeba konstatovat: modernizace organizovaného zločinu všude na světě probíhá podobným způsobem. Bylo tedy nezbytné stručně se zabývat obecnějšími kontextuálními otázkami. Práce tak na řadě míst upozorňuje na některé aspekty vývoje organizovaného zločinu v Itálii, USA, ČR, Japonsku i Číně.
Vzestup a pád ruské oligarchie
Hájek, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
- Vzestup a pád ruská oligarchie Jan Hájek Bakalářská práce "Vzestup a pád ruské oligarchie" se zabývá vztahem mezi velkým ruským byznysem a státním aparátem mezi lety 1987 až 2008. Od počátků podnikání během Gorbačovových reforem se začaly formovat vlivné podnikatelské struktury, které byly v průběhu devadesátých let schopny ovládnout významné části ruského hospodářství. K tomu částečně přispěl neobvykle vysoký stupeň koncentrace vlastnických struktur stupňující se jak za vlády Michajla Gorbačova, tak Borise Jelcina. Důležitými faktory také byly nerostné suroviny jako snadný zdroj příjmů a slabost státu při vytváření a prosazování právního prostředí. Díky tomu mohli někteří podnikaví jedinci získat tak velký majetek, že s ním dokázali ovlivňovat určitá politická rozhodnutí. Jejich vliv dosáhl vrcholu během kampaně za Jelcinovo znovuzvolení, kdy dokonce někteří získali vládní posty a situace se nejvíce blížila oligarchii. Během krátkého času ale došlo k jejich oslabení, jak vzájemnými střety, tak finanční krizí roku 1998 a nástupem Vladimira Putina na přelomu roku 1999 a 2000. Politický vliv oligarchů tak byl významně omezen. Postupem času se vynořila nová mocná elita vycházející z byrokratického aparátu. Ta využívá své moci k další koncentraci podniků pod svou kontrolu a určuje podobu...
Pohled na oligarchizovanou českou hospodářskou politiku v očích panstva práva
Pelcmanová, Ivana
Bakalářská práce se zabývá oligarchizovanou hospodářskou politikou z pohledu panství práva. Vysvětluje vztah panství práva s demokracií, ekonomickou svobodou a ordoliberalismem. Analyzuje přítomnost oligarchie v dnešním systému. Praktická část se věnuje korelačním analýzám a hledáním vlivu oligarchie na různé indexy panství práva pomocí Herfindahl-Hirschman indexu. Byl navržen výpočet pro nadsektorovou finanční oligarchii. Práce dále ověřuje tezi, že Německo, země s větší tradicí řádu, je méně náchylné na oligarchizaci než Česká republika.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.